Liturgický kalendář bude u jmenovaných svátků uvádět: „Zasvěcený svátek“ nebo „Doporučený svátek“
(Rozhodnutí České biskupské konference o církevních přikázáních, svátcích a postech ze dne 4.7.2005)
Vyjadřuje Boží vůli a jeho plnění přináší člověku vnitřní pokoj. Vůli Boží nám oznamuje:
Jsme povinni jednat podle svého svědomí.
Bůh nám pomáhá svým Zjevením správné životní cesty. Především je to:
Nauka Kristova je vyjádřena dvěma hledisky: Pravda a Láska.
Pravda: Pravdu přijmout a podle ní zařídit svůj život, i za cenu oběti. Pravdu lze získat jen celou osobností, vyladěnou do akordu lásky.
Láska: Nutno vyladit srdce na lásku. Celá mravouka je vyjádřena v příkaze: Milovat budeš Boha nade všecko a bližního jako sám sebe.
Láska k Bohu: projevuje se jako nadšení pramenící z obdivu, úcty a sklonění se před Bohem.
Láska k bližnímu znamená: Povznášet milovaného na vyšší úroveň, čili zušlechťovat jeho a tím i sebe; odpouštět, obětovat se.
Přátelství s Bohem (odborně řečeno milost posvěcující) jakožto trvalý stav. Je to nejvyšší hodnota. Zasloužil nám Ježíš Kristus svou obětí. Ten ustanovil viditelné úkony, při nichž nám Duch Svatý pro Kristovy zásluhy milost Boží uděluje nebo rozmnožuje. Jsou to svátosti, je jich sedm:
Boží pomoc se projevuje jako vlité ctnosti. Je to určitá snadnost konat dobro. A dále jako DARY DUCHA SVATÉHO. Bůh jimi působí v člověku k vyřešení základních problémů, a to:
Církev je rodina Kristova, je tajemné tělo, kde hlavou je Kristus, a my jsme údy. Náměstkem Kristovým, viditelnou hlavou je Petr – papež.
Posláním církve je učit, posvěcovat a vést lidi k věčnému cíli.
Známky pravé Církve jsou: jednota, svatost, apoštolskou, všeobecnost.
V člověku je náklonnost ke zlému, která se projevuje jako:
Sedm hlavních hříchů: pýcha, lakomství, smilstvo, závist, nestřídmost, hněv, lenost.
Je nutná stálá pohotovost a boj v pokušení. Vítězstvím v pokušení se upevňuje ctnost, prohrou nastává hřích. Těžký hřích je ztráta Božího přátelství, tedy smrt přátelství. Proto smrtelný hřích.
V úsilí o dokonalost je třeba především usilovat o hodnoty, které se v evangeliu přikazují:
Ctnosti vhledem k Bohu se nazývají božské. Jsou tři:
Ctnosti vzhledem k sobě a k bližnímu se nazývají mravní. Základní jsou čtyři:
Mravní ideál možno vyjádřit hesly: čistota – pokora – láska, ukázněnost – rozhodnost – opravdovost, kajícnost – apoštolát – oběť smíru.
Plody činnosti Ducha svatého v člověku: Pokoj – radost – láska, tichost – přívětivost – dobrotivost, věrnost – střídmost – trpělivost.
Vikariát: | Louny |
Okres: | Louny |
Zřízena cca 1000, v době utrakvistické povýšena na děkanství, matriky od r. 1616 | |
Děkanský Kostel: | Nanebevzetí P. Marie (Žatec) |
Filiální kostel: | Korunování P. Marie (Žatec) |
Filiální kostel: | sv. Václava (Žatec) |
Hřbitovní kostel: | kaple sv. Antonína Paduánského (Žatec) |
Kaple sv. Kříže | |
Obecní: | kaple sv. Anny (Bezděkov) |
Do farnosti patří: | Žatec – Saaz, Bezděkov – Bezděk, Velichov – Welchau, Záhoří - Dreihof |
KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické
KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE
Dějiny a historie
Původně románský, doložen r. 1004 a 1206, z něho dvouvětvé průčelí; dnešní je s největší pravděpodobností z 2. třetiny 14. stol. (na stavbě se pracovalo r. 1336); r. 1380 položeny základy ke zvonici; v l. 1724 – 28 postavena kaple sv. Jana Nepomuckého; po požáru r. 1738 postaveno barokní západní průčelí, patrně r. 1740; zvonice postavena v l. 1770 – 73 stavitelem P. Loschem; r. 1840 nově pokryta zvonice a její vnějšek restaurován; v r. 1840 poškozena požárem část klenby kostela, poté obnovena zednickým mistrem A. Grimmem; v r. 1857 celý vnějšek kostela nově omítnut; helmy západních věží postaveny za vedení fr. Tipmanna. V r. 1897 doplněny v lodi hlavice a pásy žeber, zvýšen jižní portál a zřízena tu gotická klenba, postavena kruchta, zvětšena některá kostelní okna, obnovena kaple sv. Jana Nepomuckého a postaven vstupní oblouk ke kapli sv. Jana Nepomuckého.
V letech 1993 a 1994 celý vnějšek kostela nově omítnut. Další a poslední náročná renovace vnitřních prostor chrámu (nová elektroinstalace, malování interiéru včetně klenby) byla provedena v letech 2004 - 2007, kdy po třech letech dne 3.6.2007 byl děkanský kostel znovu otevřen.
Architektura a tvarosloví
Síňové gotické trojlodí s užšími bočními loďmi, s polygonálním presbytářem s předsíní po jižní a sakristií po severní straně a s barokním západním dvouvětvým průčelím. Po jižní straně kostela zvonice. Trojlodí a presbytář členěny opěráky, portály a vysokými hrotitými okny s kružbami; západní průčelí, s portálem v ose, sevřeno dvěma věžemi po stranách a ukončeno trojúhelníkovým štítem. Zvonice členěná na nárožích vysokým pilastrovým řádem a kryta cibulovitou bání.
Presbytář sklenut křížovými žebrovými klenbami a v závěru dosedají žebra paprsčitě na svazkovité přípory; trojlodí s vestavěnou kruchtou, děleno válcovými pilíři a sklenuto křížovými klenbami na žebrech, které dosedají na konzoly.
Kaple sv. Jana Nepomuckého připojená k jihozáp. nároží kostela, je polygonální, členěná na nárožích zevně i uvnitř pilastry a sklenutá kupolí s lucernou; předsíně sklenuty křížovými žebrovými klenbami.
Nástěnné malby v presbytáři a na kruchtě od L. Reimbotha; v kupoli kaple sv. J. Nepomuckého freska se scénami ze života sv. Jana Nepomuckého od J. A. Czetsche (Gensche ?) z r. 1746; fragment nástěnné malby na archivoltách vnějšího jižního portálu je v dnešní podobě dílem opravy z 19. stol.; sklomalby v oknech vznikaly od konce 19. stol., podle návrhu prof. Bauma provedla firma Tschörner.
Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla, Norberta, Augustina, Zikmunda a Václava raně barokní od V. Styrla z r. 1670, obraz Nanebevzetí P. Marie od A. Stevense ze Steinifelsu z r. 1668 (restaurován v r. 1838 ve Vídni), v oltářních nástavcích obrazy sv. Norberta a Boha Otce od neznámých autorů; oltář sv. Anny pseudogotický s barokním obrazem sv. Anny, patrně ze starého oltáře z r. 1699; oltář sv. Kateřiny pseudogotický, s raně barokním obrazem Stětí sv. Kateřiny, patrně ze starého oltáře z r. 1661; oltář Panny Marie Bolestné pseudogotický, s barokním obrazem P. Marie Bolestné z r. 1737 (ze starého oltáře); oltář Nesvětější Trojice pseudogotický s obrazem od V. Kandlera (r. 1866 uváděný jako nový). Na pilířích v lodi raně barokní sochy od V. Styrla: sv. Kryštof z r. 1664, sv. Vít z r. 1665, Madona z r. 1664, sv. Josef z r. 1664, sv. Zikmund z r. 1665; sousoší Kalvarie od stejného autora z r. 1666, raně barokní, v životní velikosti na novém podstavci (na soklu nápis vztahující se k padlým v 1. Světové válce). Do ostění západního portálu vezděn románský reliéf sv. Petra z 1. pol. 13. stol. Kazatelna z doby kolem r. 1890, obnovena r. 1936; cínová barokní křtitelnice od J. Götzera z r. 1716; varhany od firmy Schiffner z Prahy z 19. stol.;
Křížová cesta (z let 1949 – 1950) je provedena v lipovém dřevě, zlacená, každé zastavení má v horní části kruhový díl s číslem zastavení a křížkem, celý tento díl je zlacen plátkovým zlatem. Řezbářské práce provedl akad. sochař František Rada, zlatnické práce a polymety prováděl mistr Ladislav Kozány z Jihlavy. O realizaci křížové cesty se zasloužil žatecký děkan Josef Gerlak Mazal a Jan Bedřich, bankovní úředník. Oba jsou věrně vyobrazeni na posledním 14. zastavení (Josef z Arimatie a Nikodém).
BUDOVA DĚKANSTVÍ čp. 133
Z první třetiny 18. stol., upravena v 2. pol. 18. stol., s pozdně klasicistním průčelím, v chodbě byly nástěnné výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého od S. Noseckého, z nich devět zachováno.
KLÁŠTERNÍ KOSTEL KORUNOVÁNÍ P. MARIE
Dějiny a historie
Již během sporu o umístění kláštera, který byl řešen až v Římě, byli vysláni v r. 1675 do Žatce čtyři první kapucíni a založili zde tzv. řádový hospic. Souhlas se stavbou dala žatecká obec pod podmínkou, že se kapucíni sami vypořádají s majiteli stavenišť a že stavba bude celá provedena na náklady dobrodinců, bez nároků na příspěvky města. Velkou část stavby financovala Ludmila Eva Františka, hraběnka Krakovská z Kolovrat.
Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. Výsledkem je současná podoba konventu i kostela. V osmdesátých letech 19. století také začali kapucíni části budovy i zahrady pronajímat (výčep vína, později i fotoateliér).
Klášter byl zrušen v r. 1950 a po dlouhá léta sloužil jako domov důchodců. I ten zde však byl v osmdesátých letech 20. stol. zrušen a od té doby není budova kláštera využívána.
V polovině 90. let 20. stol. byla opravena fasáda klášterního kostela a položena nová kameninová střešní krytina.
Architektura a tvarosloví
Kostel je raně barokní z l. 1676 – 83. Jednolodní, s pravoúhlým presbytářem se sakristií a s kaplí po severní straně lodi. Hlavní průčelí hladké, ukončené trojúhelníkovým štítem; v ose portál a nad ním reliéf Stigmatizace sv. Františka. Presbytář sklenut valenou klenbou, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami, dosedajícími na ploché pilastry; dřevěná kruchta.
Hlavní oltář raně barokní, kolem r. 1683, s postranními brankami, uprostřed obraz Korunování P. Marie, po stranách sochy sv. Václava a sv. Ludmily; oltáře sv. Františka a sv. Antonína Paduánského barokní, s obrazy světců z doby kol. r. 1700; oltář Sv. rodiny rokokový, z doby kol. r. 1750; oltář sv. Josefa v postranní kapli s barokním obrazem světce z 1. desetiletí 18. stol., postranní obrazy sv. Jáchyma a Anny a obraz Boha Otce v nástavci barokní, od J.J. Heinsche z l. 1705 – 10; na jižní stěně kazatelna s luisézními motivy; barokní varhany.
KOSTEL SV. VÁCLAVA
Raně barokní, z 2. pol. 17. stol. K lodi téměř čtvercové, z hrázděného zdiva se pojí presbytář téže šíře, uzavřený dvěma stranami trojúhelníka. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami a hřebínky, triumfální oblouk půlkruhový, se seseknutou hranou a římsou, v lodi nový dřevěný strop.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982; jiné zdroje
KOSTEL SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO
KAPLE SV. ANNY
Z r. 1823, renovována v r. 1948; obdélná, s konkávně vyhloubenými východními nárožími. Uvnitř strop a dřevěná kruchta. Oltář raně barokní z 3. Čtvrtiny 17. stol. s boltcovou ornamentikou; malovaná okna z r. 1905; obraz sv. Norberta z 1. pol. 19. stol.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 1 (A/J), Academia, Praha 1977
Vikariát: | Louny |
Okres: | Louny |
Plebánie před r. 1357, fara obnovena r. 1772, matriky od r. 1653 | |
Farní kostel: | Všech svatých (Libočany) |
Do farnosti patří: | Libočany - Libotschan, Hůrky - Horkau (zaniklá osada/obec) |
KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické
KOSTEL VŠECH SVATÝCH
Z. l. 1749 – 69. Rokokový, jednolodní, se čtvercovým, vně trojbokým presbytářem, obdélnou sakristií po jižní straně a s dvouvětvým tříosým západním průčelím, v půdorysu zvlněným, členěným pilastry a bohatou rokajovou výzdobou. Presbytář zaklenut plackou, loď složitou plackovitou klenbou, sakristie plochostropá. Pilíře lodi členěny svazky pilastrů s úseky kladí; zvlněná kruchta. Původní rokoková polychromie vnitřku (stěny, pilíře, okenní ostění, poprseň kruchty a oratoře), freska na klenbě presbytáře a lodi s výjevy ze života světců a iluzivní architektura hlavního oltáře od malíře J. V. Tschöppera z doby kolem r. 1771.
Kolem kostela hřbitovní zeď, v ní hranolové pilíře s koulemi a jednoduché pilířové brány.
V současné době probíhá rekonstrukce kostela.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 2 (K/O), Academia, Praha 1978
Vikariát: | Louny |
Okres: | Louny |
Plebánie před r. 1186, znovu ustavena r. 1858, matriky od r. 1679 | |
Farní kostel: | sv. Václava (Radíčeves) |
Obecní: | kaple Anděla Strážného (Čeradice) |
Do farnosti patří: | Radíčeves – Reitschowes, Čeradice – Tčeraditz, Milčeves – Miltschowes, Milošice – Miloschitz, Nová Železná - Neuschöllesen (zaniklá osada/obec) |
KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické
KOSTEL SV. VÁCLAVA
Pozdně gotický, zevně barokní, jednolodní, obdélný, presbytář pětiboce uzavřený s opěráky, po severní straně sakristie s gotickým portálem; v západní, v baroku prodloužené části hranolová věž, vyrůstající ze střechy; před průčelím nízká barokní předsíň. Presbytář sklenut žebrovým křížem a paprsčitou klenbou v závěru, na drobné jehlancové konzoly; triumfální oblouk hrotitý, oboustranně zkosený; loď plochostropá, kruchta oddělena v přízemí i patře arkádami o třech pilířích.
Na bývalém hřbitově při jižní ohradní zdi několik pozdně klasicistních pomníků: náhrobek Marie Hauskové – s truchlícím géniem, sign. V. Prachner, 1825; náhrobek Josefa Hausky, sign. Ferd. Pischelt, Prag 1836; náhrobek Václava Wolframa, rektora Karlovy university (+ 1839), výklenková architektura se sarkofágem s tympanem, sign. Ferd. Pischelt; náhrobek rodiny Zulegerovy, sign. A. Bauer 1881, z Teplic.
SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Před vchodem na hřbitov – barokní, z r. 1718.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 3 (P/Š), Academia, Praha 1980
KAPLE SV. ANDĚLŮ STRÁŽNÝCH
Postavená r. 1856, obdélná s trojbokým závěrem, v západním průčelí nad vstupní částí věžička. Oltář s obrazem Anděla strážce, sign. J. Sternenfels z Chomutova 1854.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 1 (A/J), Academia, Praha 1977
Vikariát: | Louny |
Okres: | Louny |
Před r. 1384 plebánie, r. 1785 lokálie, r. 1802 obnovena fara, matriky od r. 1785 | |
Farní kostel: | sv. Václava (Staňkovice) |
Obecní: | kaple Bolestné P. Marie (Tvršice) |
Do farnosti patří: | Staňkovice – Stankowitz, Rybňany – Ribnian, Selibice – Sellowitz, Tvršice – Twerschitz, Zálužice – Saluschitz |
KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické
KOSTEL SV. VÁCLAVA
Původně gotický, z 15. stol., loď nově postavena r. 1606, v 18. stol. kostel zbarokizován. Jednolodní, obdélný, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem a s věží a předsíní v západním průčelí. Průčelí tvoří věž, krytá cibulovou bání, s pilastry v nárožích a okny se supraportou se segmentovou římsou; před křídlatými zdmi věže barokní plastiky sv. Václava a sv. Ondřeje z doby kol. r. 1725. Představěná předsíň pravoúhlá, se zaobleným nárožím, členěna pilastry a ukončena nízkým atikovým pásem s trojúhelníkovým štítem. Presbytář zaklenut křížovou žebrovou klenbou, v jeho závěru původní kruhové okno s kružbou, na severní straně gotický sanktuář; v lodi strop s malovaným výjevem „Ježíš u Jakubovy studně“ od Schramma z r. 1797a dřevěná zvlněná kruchta; sakristie sklenutá valenou klenbou s lunetami, podvěží křížovou hřebínkovou klenbou.
FARA
Pozdně barokní z r. 1787, nově adaptována; obdélná, jednopatrová.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 3 (P/Š), Academia, Praha 1980
KAPLIČKA BOLESTNÉ P. MARIE
S malou plackovou klenbou.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982
KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Na jižním okraji vsi, z 19. stol., čtvercová, s valenou klenbou.
UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982