Farnosti a budovy

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŽATEC


 

  

Farnost Žatec


 

Vikariát: Louny
Okres:  Louny
 Zřízena cca 1000, v době utrakvistické povýšena na děkanství, matriky od r. 1616
Děkanský Kostel: Nanebevzetí P. Marie (Žatec)
Filiální kostel:   Korunování P. Marie (Žatec)
Filiální kostel:  sv. Václava (Žatec)
Hřbitovní kostel: kaple sv. Antonína Paduánského (Žatec)
  Kaple sv. Kříže
Obecní: kaple sv. Anny (Bezděkov)
Do farnosti patří: Žatec – Saaz, Bezděkov – Bezděk, Velichov – Welchau, Záhoří - Dreihof 

KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické


 

ŽATEC

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE

Dějiny a historie

Původně románský, doložen r. 1004 a 1206, z něho dvouvětvé průčelí; dnešní je s největší pravděpodobností z 2. třetiny 14. stol. (na stavbě se pracovalo r. 1336); r. 1380 položeny základy ke zvonici; v l. 1724 – 28 postavena kaple sv. Jana Nepomuckého; po požáru r. 1738 postaveno barokní západní průčelí, patrně r. 1740; zvonice postavena v l. 1770 – 73 stavitelem P. Loschem; r. 1840 nově pokryta zvonice a její vnějšek restaurován; v r. 1840 poškozena požárem část klenby kostela, poté obnovena zednickým mistrem A. Grimmem; v r. 1857 celý vnějšek kostela nově omítnut; helmy západních věží postaveny za vedení fr. Tipmanna.  V r. 1897 doplněny v lodi hlavice a pásy žeber, zvýšen jižní portál a zřízena tu gotická klenba, postavena kruchta, zvětšena některá kostelní okna, obnovena kaple sv. Jana Nepomuckého a postaven vstupní oblouk ke kapli sv. Jana Nepomuckého.

V letech 1993 a 1994 celý vnějšek kostela nově omítnut. Další a poslední náročná renovace vnitřních prostor chrámu (nová elektroinstalace, malování interiéru včetně klenby) byla provedena v letech 2004 - 2007, kdy po třech letech dne 3.6.2007 byl děkanský kostel znovu otevřen.

 

Architektura a tvarosloví

Síňové gotické trojlodí s užšími bočními loďmi, s polygonálním presbytářem s předsíní po jižní a sakristií po severní straně a s barokním západním dvouvětvým průčelím. Po jižní straně kostela zvonice. Trojlodí a presbytář členěny opěráky, portály a vysokými hrotitými okny s kružbami; západní průčelí, s portálem v ose, sevřeno dvěma věžemi po stranách a ukončeno trojúhelníkovým štítem. Zvonice členěná na nárožích vysokým pilastrovým řádem a kryta cibulovitou bání.

 

Presbytář sklenut křížovými žebrovými klenbami a v závěru dosedají žebra paprsčitě na svazkovité přípory;  trojlodí s vestavěnou kruchtou, děleno válcovými pilíři a sklenuto křížovými klenbami na žebrech, které dosedají na konzoly.

Kaple sv. Jana Nepomuckého připojená k jihozáp. nároží kostela, je polygonální, členěná na nárožích zevně i uvnitř pilastry a sklenutá kupolí s lucernou; předsíně sklenuty křížovými žebrovými klenbami.

 

Nástěnné malby v presbytáři a na kruchtě od L. Reimbotha; v kupoli kaple sv. J. Nepomuckého freska se scénami ze života sv. Jana Nepomuckého od J. A. Czetsche   (Gensche ?) z r. 1746; fragment nástěnné malby na archivoltách vnějšího jižního portálu je v dnešní podobě dílem opravy z 19. stol.; sklomalby v oknech vznikaly od konce 19. stol., podle návrhu prof. Bauma provedla firma Tschörner.

Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla, Norberta, Augustina, Zikmunda a Václava raně barokní od V. Styrla z r. 1670, obraz Nanebevzetí P. Marie od A. Stevense ze Steinifelsu z r. 1668 (restaurován v r. 1838 ve Vídni), v oltářních nástavcích obrazy sv. Norberta a Boha Otce od neznámých autorů; oltář sv. Anny pseudogotický s barokním obrazem sv. Anny, patrně ze starého oltáře z r. 1699; oltář sv. Kateřiny pseudogotický, s raně barokním obrazem Stětí sv. Kateřiny, patrně ze starého oltáře z r. 1661; oltář Panny Marie Bolestné pseudogotický, s barokním obrazem P. Marie Bolestné z r. 1737 (ze starého oltáře); oltář Nesvětější Trojice pseudogotický s obrazem od V. Kandlera (r. 1866 uváděný jako nový).  Na pilířích v lodi raně barokní sochy od V. Styrla: sv. Kryštof z r. 1664, sv. Vít z r. 1665, Madona z r. 1664, sv. Josef z r. 1664, sv. Zikmund z r. 1665; sousoší Kalvarie od stejného autora z r. 1666, raně barokní, v životní velikosti na novém podstavci (na soklu nápis vztahující se k padlým v 1. Světové válce). Do ostění západního portálu vezděn románský reliéf sv. Petra z 1. pol. 13. stol. Kazatelna z doby kolem r. 1890, obnovena r. 1936; cínová barokní křtitelnice od J. Götzera z r. 1716; varhany od firmy Schiffner z Prahy z 19. stol.;

Křížová cesta (z let 1949 – 1950) je provedena v lipovém dřevě, zlacená, každé zastavení má v horní části kruhový díl s číslem zastavení a křížkem, celý tento díl je zlacen plátkovým zlatem. Řezbářské práce provedl akad. sochař František Rada, zlatnické práce a polymety prováděl mistr Ladislav Kozány z Jihlavy. O realizaci křížové cesty se zasloužil žatecký děkan Josef Gerlak Mazal a Jan Bedřich, bankovní úředník. Oba jsou věrně vyobrazeni na posledním 14. zastavení (Josef z Arimatie a Nikodém).

 

BUDOVA DĚKANSTVÍ čp. 133

Z první třetiny 18. stol., upravena v 2. pol. 18. stol., s pozdně klasicistním průčelím, v chodbě byly nástěnné výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého od S. Noseckého, z nich devět zachováno.

 

 

KLÁŠTERNÍ KOSTEL KORUNOVÁNÍ P. MARIE

Dějiny a historie

Již během sporu o umístění kláštera, který byl řešen až v Římě, byli vysláni v r. 1675 do Žatce čtyři první kapucíni a založili zde tzv. řádový hospic. Souhlas se stavbou dala žatecká obec pod podmínkou, že se kapucíni sami vypořádají s majiteli stavenišť a že stavba bude celá provedena na náklady dobrodinců, bez nároků na příspěvky města. Velkou část stavby financovala Ludmila Eva Františka, hraběnka Krakovská z Kolovrat.

 

Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. Výsledkem je současná podoba konventu i kostela. V osmdesátých letech 19. století také začali kapucíni části budovy i zahrady pronajímat (výčep vína, později i fotoateliér).

Klášter byl zrušen v r. 1950 a po dlouhá léta sloužil jako domov důchodců. I ten zde však byl v osmdesátých letech 20. stol. zrušen a od té doby není budova kláštera využívána.

V polovině 90. let 20. stol. byla opravena fasáda klášterního kostela a položena nová kameninová střešní krytina.

 

Architektura a tvarosloví

Kostel je raně barokní z l. 1676 – 83. Jednolodní, s pravoúhlým presbytářem se sakristií a s kaplí po severní straně lodi. Hlavní průčelí hladké, ukončené trojúhelníkovým štítem; v ose portál a nad ním reliéf Stigmatizace sv. Františka. Presbytář sklenut valenou klenbou, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami, dosedajícími na ploché pilastry;  dřevěná kruchta.

Hlavní oltář raně barokní, kolem r. 1683, s postranními brankami, uprostřed obraz Korunování P. Marie, po stranách sochy sv. Václava a sv. Ludmily; oltáře sv. Františka a sv. Antonína Paduánského barokní, s obrazy světců z doby kol. r. 1700; oltář Sv. rodiny rokokový, z doby kol. r. 1750; oltář sv. Josefa v postranní kapli s barokním obrazem světce z 1. desetiletí 18. stol., postranní obrazy sv. Jáchyma a Anny a obraz Boha Otce v nástavci barokní, od J.J. Heinsche z l. 1705 – 10; na jižní stěně kazatelna s luisézními motivy; barokní varhany.

 

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Raně barokní, z 2. pol. 17. stol. K lodi téměř čtvercové, z hrázděného zdiva se pojí presbytář téže šíře, uzavřený dvěma stranami trojúhelníka. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami a hřebínky, triumfální oblouk půlkruhový, se seseknutou hranou a římsou, v lodi nový dřevěný strop.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982; jiné zdroje

 

KOSTEL SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO

 

BEZDĚKOV

KAPLE SV. ANNY

Z r. 1823, renovována v r. 1948; obdélná, s konkávně vyhloubenými východními nárožími. Uvnitř strop a dřevěná kruchta. Oltář raně barokní z 3. Čtvrtiny 17. stol. s boltcovou ornamentikou; malovaná okna z r. 1905; obraz sv. Norberta z 1. pol. 19. stol.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 1 (A/J), Academia, Praha 1977

 

Farnost Libočany


 

Vikariát: Louny
Okres:  Louny
Plebánie před r. 1357, fara obnovena r. 1772, matriky od r. 1653
Farní kostel:  Všech svatých (Libočany)
Do farnosti patří: Libočany - Libotschan, Hůrky - Horkau (zaniklá osada/obec)

KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické

 

 

LIBOČANY

KOSTEL VŠECH SVATÝCH

Z. l. 1749 – 69. Rokokový, jednolodní, se čtvercovým, vně trojbokým presbytářem, obdélnou sakristií po jižní straně a s dvouvětvým tříosým západním průčelím, v půdorysu zvlněným, členěným pilastry a bohatou rokajovou výzdobou. Presbytář zaklenut plackou, loď složitou plackovitou klenbou, sakristie plochostropá. Pilíře lodi členěny svazky pilastrů s úseky kladí; zvlněná kruchta. Původní rokoková polychromie vnitřku (stěny, pilíře, okenní ostění, poprseň kruchty a oratoře), freska na klenbě presbytáře a lodi s výjevy ze života světců a iluzivní architektura hlavního oltáře od malíře J. V. Tschöppera z doby kolem r. 1771.

 

Kolem kostela hřbitovní zeď, v ní hranolové pilíře s koulemi a jednoduché pilířové brány.

V současné době probíhá rekonstrukce kostela.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 2 (K/O), Academia, Praha 1978

 

Farnost Radíčeves


 

Vikariát: Louny
Okres: Louny
Plebánie před r. 1186, znovu ustavena r. 1858, matriky od r. 1679
Farní kostel: sv. Václava (Radíčeves)
Obecní:  kaple Anděla Strážného (Čeradice)
Do farnosti patří:  Radíčeves – Reitschowes, Čeradice – Tčeraditz, Milčeves – Miltschowes, Milošice – Miloschitz, Nová Železná - Neuschöllesen (zaniklá osada/obec)

KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické

 

 

RADÍČEVES

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Pozdně gotický, zevně barokní, jednolodní, obdélný, presbytář pětiboce uzavřený s opěráky, po severní straně sakristie s gotickým portálem; v západní, v baroku prodloužené části hranolová věž, vyrůstající ze střechy; před průčelím nízká barokní předsíň. Presbytář sklenut žebrovým křížem a paprsčitou klenbou v závěru, na drobné jehlancové konzoly; triumfální oblouk hrotitý, oboustranně zkosený; loď plochostropá, kruchta oddělena v přízemí i patře arkádami o třech pilířích.

 

Na bývalém hřbitově při jižní ohradní zdi několik pozdně klasicistních pomníků: náhrobek Marie Hauskové – s truchlícím géniem, sign. V. Prachner, 1825; náhrobek Josefa Hausky, sign. Ferd. Pischelt, Prag 1836; náhrobek Václava Wolframa, rektora Karlovy university (+ 1839), výklenková architektura se sarkofágem s tympanem, sign. Ferd. Pischelt; náhrobek rodiny Zulegerovy, sign. A. Bauer 1881, z Teplic.

 

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Před vchodem na hřbitov – barokní, z r. 1718.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 3 (P/Š), Academia, Praha 1980

 

ČERADICE

KAPLE SV. ANDĚLŮ STRÁŽNÝCH

Postavená r. 1856, obdélná s trojbokým závěrem, v západním průčelí nad vstupní částí věžička. Oltář s obrazem Anděla strážce, sign. J. Sternenfels z Chomutova 1854.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 1 (A/J), Academia, Praha 1977

 

 

Farnost Staňkovice u Žatce


 

Vikariát: Louny
Okres: Louny
Před r. 1384 plebánie, r. 1785 lokálie, r. 1802 obnovena fara, matriky od r. 1785
Farní kostel: sv. Václava (Staňkovice)
Obecní:  kaple Bolestné P. Marie (Tvršice)
Do farnosti patří: Staňkovice – Stankowitz, Rybňany – Ribnian, Selibice – Sellowitz, Tvršice – Twerschitz, Zálužice – Saluschitz

KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické

 

 

STAŇKOVICE

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Původně gotický, z 15. stol., loď nově postavena r. 1606, v 18. stol. kostel zbarokizován. Jednolodní, obdélný, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem a s věží a předsíní v západním průčelí. Průčelí tvoří věž, krytá cibulovou bání, s pilastry v nárožích a okny se supraportou se segmentovou římsou; před křídlatými zdmi věže barokní plastiky sv. Václava a sv. Ondřeje z doby kol. r. 1725. Představěná předsíň pravoúhlá, se zaobleným nárožím, členěna pilastry a ukončena nízkým atikovým pásem s trojúhelníkovým štítem. Presbytář zaklenut křížovou žebrovou klenbou, v jeho závěru původní kruhové okno s kružbou, na severní straně gotický sanktuář; v lodi strop s malovaným výjevem „Ježíš u Jakubovy studně“ od Schramma z r. 1797a dřevěná zvlněná kruchta; sakristie sklenutá valenou klenbou s lunetami, podvěží křížovou hřebínkovou klenbou.

 

 

FARA

Pozdně barokní z r. 1787, nově adaptována; obdélná, jednopatrová.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 3 (P/Š), Academia, Praha 1980

 

TVRŠICE

KAPLIČKA BOLESTNÉ P. MARIE

S malou plackovou klenbou.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982

 

ZÁLUŽICE

KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Na jižním okraji vsi, z 19. stol., čtvercová, s valenou klenbou.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982

share this item
facebook googleplus linkedin rss twitter youtube
Navštíveno
Přečteno 5410 krát
Naposledy změněno
úterý, 31 březen 2015 14:10