Sv. Antonín z Padovy, učitel církve (1195 – 1231), Portugalec z Lisabonu, pokřtěný jménem Ferdinand. V mládí vstoupil ke kanovníkům augustiniánům. Obdiv k pěti františkánům umučeným od mohamedánů, jejichž ostatky byly v tu dobu převáženy z Maroka do Španělska, ho přivedl na myšlenku vstoupit se svolením představených do nového řádu. U františkánů dostal jméno Antonín a přál si obracet mohamedány. Z cesty do Afriky se musel pro zimnici vracet, loď byla zahnána k Itálii a tak se mohl snadno v Assisi setkat se sv. Františkem. Jako kazatel vynikl ohnivou a neodolatelnou výmluvností. Kázal nejen v kostelích, ale i na náměstích a  polích, prošel tak Itálii a jižní Francii. Poslední asi čtyři léta se zdržoval v Padově, tam také šestatřicetiletý vyčerpáním zemřel.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)