Sv. Jan Nepomucký, kněz a mučedník (* 1340, + 1393). Rychtářův syn, studoval nejprve doma u otců cisterciáků v Nepomuku, dále v Praze, po vysvěcení na kněze byl notářem, farářem u sv. Havla, studoval v Padově práva a dosáhl doktorátu. Byl kanovníkem na Vyšehradě, arcijáhnem žateckým, kanovníkem u sv. Víta, generálním vikářem a zpovědníkem královny Žofie. Tu začal spor s králem Václavem IV. Pro královniny zpovědi, zvyšoval se a vrcholil, když Jan jako generální vikář potvrdil volbu opata v Kladrubech, ke chtěl král mít svého milce. Hněv králův se upnul na arcibiskupa, chtěl ho dát zajmout, ale jeho zbrojnoši ho uchránili, zajal tedy generální vikáře a oficiály. Ti byli útrpným právem vyslýcháni. Král se mučení sám účastnil a určil, aby byli utopeni, ale vzpamatoval se, dal jim podepsat listinu, že o všem zachovají mlčení. Jan podepsání odepřel, král po něm šlapal a polomrtvého dal shodit z Karlova mostu do Vltavy. Vylovené tělo bylo později s úctou pohřbeno u sv. Víta a Jan ctěn jako světec, obránce práv církve a zpovědního tajemství.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)