Nejznámějšími a snad nejuznávanějšími mariánskými zjeveními jsou zjevení v mexickém Gudalupe 1531, francouzské La Salette 1846, rovněž ve francouzských Lurdech 1858 a v portugalské Fatimě1917.

   V době bojů za I. světové války, 8 dní poté, co papež Benedikt XV. přidal k Loretánským litaniím invokaci „Královno míru, oroduj za nás“, se ve Fatimě 13. května 1917 zjevila Panna Maria třem pasáčkům, Lucii, Hyacintě a Františkovi, když již předtím byli přítomni zjevení anděla míru, strážného anděla Portugalska. Vyzvala je, aby se na totéž místo dostavili každého 13. dne po následujících 6 měsíců. Přáním Panny Marie při prvním zjevení bylo, aby se děti modlily každý den růženec za mír ve světě, za ukončení války a aby přinášely smírné oběti za hříchy světa a obrácení hříšníků. Při druhém zjevení dětem sdělila, že si Ježíš přeje rozšíření úcty k jejímu Neposkvrněnému Srdci z pěti na devět prvních sobot v měsíci. Pak 13. července Panna Maria oznámila, že na důkaz pravosti zjevení učiní při svém posledním zjevení veřejný zázrak. V ten den bylo dětem svěřeno tzv. fatimské tajemství:  Nepřestanou-li lidé urážet Boha, začne během pontifikátu Pia XI. jiná, ještě horší válka, než byla ta současná. Aby se jí zabránilo, žádala o zasvěcení Ruska jejímu Neposkvrněnému Srdci a o smírné svaté přijímání o prvních sobotách v měsíci. Budou-li přijaty její požadavky, Rusko se obrátí a bude mír. Děti nemohly být 13. srpna na místě zjevení, protože byly uvězněny a vyslýchány. Při zjevení 13. září opět připomněla slíbený zázrak. Za přítomnosti více než 70 000 osob 13. října došlo k tzv. slunečnímu zázraku. Ustal déšť. Stříbrný sluneční kotouč začal vířivě kroužit, zrudl, měnil barvy – žlutě, zeleně, červeně, modře a fialově ozařoval oblaka, stromy, skály i lidi. Pak se doruda zbarvené slunce začalo řítit k zemi. Nastal okamžik hrůzy, při kterém přítomní lidé padali na kolena, modlili se a káli se za svoje hříchy v obavě ze zániku světa. Tento zázračný úkaz vedl k obrácení mnoha hříšníků a nepřátel církve. Na přání biskupa z Leiria sestra Lucie dos Santos postupně sepsala zprávu o událostech a zveřejnila první dvě části tzv. fatimských tajemství. Třetí část zapsala a předala biskupovi v zalepené obálce (r. 1944). Biskup obálku později (r. 1957) předal do vatikánského archivu, kde byla uložena až do zveřejnění r. 2000.

   Jak víme, ke II. světové válce, která byla Pannou Marií předpovězena, došlo, zasvěcení Ruska jejímu Neposkvrněnému Srdci se neustále odkládalo. Zda k němu došlo 24. března 1984 Janem Pavlem II. je sporné, protože při zásvětném obřadu nebylo Rusko výslovně jmenováno.

   Z náboženského a věroučného hlediska jsou fatimská poselství doslova katechismem církve. Připomínají časté a řádné svaté přijímání, realitu pekla, očistce i nebe, důsledky hříchu, potřebu smírné oběti, důležitost svatého růžence, úctu k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, Boží hněv i milosrdenství a souvislosti mezi politickými a náboženskými skutečnostmi. Portugalsko se tehdy stalo dobrým příkladem povznesení společnosti ke křesťanskému míru. 13. května 1931 je portugalští biskupové zasvětili v přítomnosti 300 000 věřících Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Bylo uchráněno nejen pohromy komunismu, ale také devastace II. světové války.

   Fatimská zjevení jsou církví uznána za pravá, ale ve starších breviářích pro laiky není tento svátek ještě uveden. Je zapsán teprve v posledním vydání z r. 2007.

Převzato z knihy: Mariánské svátky během liturgického roku  Helena Švubová:  ( MCM Olomouc 2008)