Sv. Atanáš, biskup a učitel církve (295 – 373). V rodné Alexandrii (v Egyptě) se stal jáhnem, předtím již ovlivněn velikým poustevníkem sv.Antonínem. Doprovázel svého biskupa Alexandra na I. všeobecný církevní sněm (r. 325), kde proti bludům ariánů hájil božství Kristovo. Po smrti svého biskupa byl jednomyslně zvolen nástupcem, ihned vizitoval celou diecézi a navštívil četné kláštery. Zdědil po svém předchůdci i boj s ariány, byl jimi neustále ohrožován, křivě u vladařů obžalován, pětkrát musel do vyhnanství, kde prožil 20 let ze svého pětačtyřicetiletého řízení diecéze. Z nejednoho vážného nebezpečí šťastně vyvázl. Zanechal řadu spisů řeckých, položil základy vědecké věrouce (O Ježíši Kristu, Nejsv. Trojici) a je právem nazýván „Otcem pravověrnosti“, „Sloupem pravé víry“ a „Lékařem ran církve“. Usiloval o šíření víry v Etiopii a Arábii.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)