Sv. Antonín Veliký, poustevník (251 – 356). V mládí pracoval na majetku svých rodičů, později se staral i o osiřelou sestru, studoval a oblíbil si samotu. Když uslyšel v kostele slova Kristova: „Chceš-li být dokonalý, prodej, co máš, dej chudým a následuj mě“, poslechl těch slov jako Božího vnuknutí, nechal z majetku jen potřebné k zaopatření sestry a odešel na poušť (v severním Egyptě). Náplní života se staly: modlitba, práce (aby se uživil), čtení Písma sv. a posty. Ukázněnost a vytrvalost byly vyzkoušeny mnohými pokušeními. I jiní poustevníci se přidružili, každý ve své chýšce, Antonín jim byl příkladem, otcem a dal jim vlastní zkušeností potvrzená pravidla. V době pronásledování křesťanů odešel do Alexandrie, aby povzbuzoval věřící a opět se vracel do samoty, podobně i v době ariánských nepokojů. Zemřel ve věku 105 let.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)