Samo posvěcení kostela je událost dějinná i duchovní. Místo pro malou kapličku stejně jako pro rozměrnou katedrálu je vyňato z obyčejného užívání a určeno podle lidského přání, někdy i na zvláštní pokyn, k mimořádné přítomnosti a oslavě Boha, jeho přátel – svatých i k shromáždění věřících. Výročí posvěcení prostoru pro blízkost Boží, je to vskutku otevřená „brána nebes a dům Boží“. V našich kostelích je to i místo oběti, eucharistické přítomnosti Kristovy, věru „Bůh s námi bydlí“. Jako stavba je kostel či kaple obrazem společenství věřících – církve, kde jednotlivými stavebními prvky jsou věřící, základy ovšem tvoří apoštolové (jejich nástupci), kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí, a neodmyslitelným hlavním článkem, který pevně stavbu spojuje, je Kristus.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)