Farnost Staňkovice u Žatce

Vikariát:	Louny
Okres:	Louny
Před r. 1384 plebánie, r. 1785 lokálie, r. 1802 obnovena fara, matriky od r. 1785
Farní kostel:	sv. Václava (Staňkovice)
Obecní:	kaple Bolestné P. Marie (Tvršice)
Do farnosti patří:	Staňkovice – Stankowitz, Rybňany – Ribnian, Selibice – Sellowitz, Tvršice – Twerschitz, Zálužice – Saluschitz

KATALOG DIECÉZE LITOMĚŘICKÉ 1997, biskupství litoměřické

Historie kostelů a kaplí ve farnosti

STAŇKOVICE

KOSTEL SV. VÁCLAVA

Dějiny a historie

Podle písemných pramenů, které pocházejí z 13. století, daroval král Vladislav II. Staňkovice, jím založenému klášteru premonstrátů na Strahově. V roce 1272 přenechal celou vesnici opat Gottfried ze Strahova, do dědičné držby několika žateckým měšťanům za roční úrok 18 a půl hřiven a 39 denárů pražské měny. Patronátní právo nad staňkovickým kostelem, stejně jako vlastnictví 1 lánu polí, patřícího ke kostelu, si vyhradil opat.

Farní kostel sv. Václava má gotický presbytář pocházející ze 13. století. Kromě hlavního oltáře jsou zde ještě dva postranní oltáře (sv. Josefa a sv. Floriána) na místě původních, zasvěcených sv. Janu Nepomuckému a Matce Boží. Loď kostela v dnešní podobě byla postavena roku 1606. Původní zvony byly přetaveny a znovu odlity chomutovským zvonařem Juliem Heroldem. Křtitelnice je zhotovena z červeného mramoru a na cínové nádobě na vodu je latinský nápis: „Dal nově postavit Václav Mayer, opat ze Sionu“. Obraz sv. Václava na hlavním oltáři byl namalován roku 1787 a roku 1797 vytvořil malíř Schramm uprostřed stropu kostela fresku „Ježíš u studnice Jakubovy“. Kostel ve Staňkovicích patří k nejstarším v okolí, protože existoval už na začátku 13. stol.

V archivech se dochovalo několik jmen farářů z doby předhusitské, i když ne všichni. V době husitských válek byl strahovský klášter oloupen o svůj majetek a ztratil patronátní právo ve Staňkovicích, které v následující době přešlo na město Žatec. Když se v 16. století začal šířit protestantismus, stal se také kostel ve Staňkovicích na nějaký čas protestantským. Po třicetileté válce, již jako katolický, ztratil kostel svého faráře a byl přidělen jako filiální k žateckému děkanskému kostelu. Roku 1786 byla farnost obnovena jako lokalita a v roce 1802 byla povýšena opět na samostatnou farnost. Tehdejší kompetentní úřady rozhodly, že prebenda ve Staňkovicích nebude vyplácena z církevního fondu, ale že strahovský opat má povinnost postarat se o hmotné zajištění kostela.

V současné době musí být farnost finančně soběstačná, i když je i nadále inkorporována ke strahovskému klášteru.

Architektura a tvarosloví

Původně gotický, z 15. stol., loď nově postavena r. 1606, v 18. stol. kostel zbarokizován. Jednolodní, obdélný, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem a s věží a předsíní v západním průčelí. Průčelí tvoří věž, krytá cibulovou bání, s pilastry v nárožích a okny se supraportou se segmentovou římsou; před křídlatými zdmi věže barokní plastiky sv. Václava a sv. Ondřeje z doby kol. r. 1725. Představěná předsíň pravoúhlá, se zaobleným nárožím, členěna pilastry a ukončena nízkým atikovým pásem s trojúhelníkovým štítem. Presbytář zaklenut křížovou žebrovou klenbou, v jeho závěru původní kruhové okno s kružbou, na severní straně gotický sanktuář; v lodi strop s malovaným výjevem „Ježíš u Jakubovy studně“ od Schramma z r. 1797a dřevěná zvlněná kruchta; sakristie sklenutá valenou klenbou s lunetami, podvěží křížovou hřebínkovou klenbou.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 3 (P/Š), Academia, Praha 1980; jiné zdroje

TVRŠICE

KAPLE BOLESTNÉ P. MARIE u školy; s malou plackovou klenbou.

UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH 4 (T/Ž), Academia, Praha 1982

ZÁLUŽICE

KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO na jižním okraji vsi, z 19. stol., čtvercová, s valenou klenbou.